V roce 2018 jsem viděl Otto robota na Maker Faire v Chemnitzu. Přišlo mi to jako hezký nápad, tak jsem ho s dětmi postavil a vzal na Maker Faire do Prahy. Tam si ho všimla Hanka Šandová, která se do něj zamilovala.
Camilo Parra Palacio
Postavila ho také, udělal různé úpravy a začala také stavět se svými studenty z Gymnázia Jana Keplera. Shodou okolností se do Čech přestěhoval autor robota (vzal si Češku). Oba budou na MF vystavovat a také mít workshop, kde si budou moci lidi robota postavit.
Robůtek Otto vznikl jako open source, což znamená, že celý jeho návrh je možné využít ke stavbě vlastního modelu. Za nápadem i realizací stojí Camilo Parra Palacio, který několik let pobýval v Číně.
Jak jste se dostal k programování?
Měl jsem štěstí, že jsem měl na střední škole skvělého učitele techniky. Byl opravdu výborný, učil nás základy vizuálního programování pomocí takových nástrojů, jako je CorelDRAW. Bylo to tak báječné vytvořit si vlastní software a kreslit vektory.
Následně jsem byl postaven před obtížné rozhodnutí, když jsem si musel vybrat mezi počítačovým, robotickým inženýrstvím a produktovým designem, ale rozhodl jsem se správně. Dokud jsem nedokončil školu, tak jsem přestal programovat. Pak přišel ten správný čas, abych integroval design a inženýrství ve vlastních projektech.
Jaké open source projekty vás inspirovaly?
Byl to především Zowi (robot pro děti, pozn red.). Myslím si, že šli správným směrem. Na začátku jsem chtěl být dokonce součástí toho hnutí a jejich pohledu na svět. Možná byla moje mentalita otevřenější a méně omezená,„korporátní“ a více zaměřena na sdílení a komunitu než na vytvoření dokonalého funkčního robota.
Maker Faire 2019 Jak se asi cítí při běhu v kole křečci, si můžete zkusit ještě před pavilonem. Novodobí kutilové, konstruktéři, tvůrci, vynálezci, producenti služeb a kutilských nástrojů na straně jedné a studenti, zvídaví lidé nebo i rodiny s dětmi na straně druhé. Všichni se mohou sejít na druhém ročníku festivalu Maker Faire Prague 2019. Festival Maker Faire proběhne o předposledním červnovém víkendu, tedy 22. a 23. června 2019 na holešovickém Výstavišti v Praze. Partnerem veletrhu je Technet.cz. Na výstavišti budeme mít i vlastní stánek. Přijďte se podívat. |
Smysl mi dávalo více budování než využití hotového produktu přímo z krabice.
Nicméně jsem vždy vděčný za tu inspiraci a dále za vytvoření otevřeného robota, zejména kódu. Doufám, že se setkáte s vývojáři osobně, to jsou ti, kteří mě opravdu inspirovali a znají význam OSHWA (Open Source Hardware Association, pozn.red.)
A další inspirace?
Tou je Prusa Reserach (český výrobce 3D tiskáren, pozn. red), a to ve smyslu společnosti, kde jsou stále věrní ideologii OSHWA. Vlastně jsme se do podrobností nezajímal, jak to přesně dělají, ale zaujala mne jejich prodejní strategie. Doufám, že si v Česku promluvím s lidmi od Prusa Reserach, abych se dozvěděl více. To je také jeden z důvodů, proč jsem rád, že jsem tady.
Mnozí si budou myslet, že mi bylo inspirací Arduino (open source platforma s jednoduchým jednodeskovým hardware, pozn. red.). Ano, až do určité chvíle, ale čím více jsem se zabýval jeho historií, tím více jsem se zklamal. Nechápejte mě špatně, projekt se mi líbí a Otto by bez něj nemohl pracovat, ale když přítel ukradne nápad a potřebné soubory bez toho, že by na původního tvůrce alespoň odkázal. Možná se mají lepší marketingovou pozici než Wiring, ale v tomto smyslu to není pro ostatní dobrý příklad.
Jaká je první věc, kterou jste vytiskli na 3D tiskárně?
První, co jsem vytiskl na 3D tiskárně, byl přenosný inhalátor pro pacienty s astmatem, jako je můj malý bratr. Účastnil jsem se s sním designové soutěže. Výrobek byl v Top 10 na téma „Dimension 3D printing challenge 2010-2011“
Ale první tisk na vlastní 3D tiskárně, byl předchůdce robota Otto Tito
Pojďme se podívat na robota jménem Otto. Proč se tak jmenuje?
Je to velmi častá otázka, lidé mají tendenci využívat při pojmenování svých robotů slovo robot nebo robo nebo konec slova jako bot, stejně tak jsem to udělal i já v mém předchozím projektu robota Plobot. Tentokrát jsem chtěl pojmenovat své nové stvoření krátkým názvem, snadno vyslovitelným, zapamatovatelným a s nádechem osobnosti.
Takže když jsme nad tím s jedním kamarádem přemýšleli, napadali nás takové názvy jako Tito, Didi, on najednou řekl „robotto“, což je japonské slovo pro robota, a my jsme v něm našli slovo, které se žádnému robotu nepodobá. Tak vznikl Otto, pak i loga a značka ve smyslu průmyslového designu.
A co se stalo s robůtky BoB a Zowi, o které jste se zajímal ?
BoB stejně jako mnoho projektů v Thingiverse (stránka na sdílení designových nápadů, pozn. red.), které již upadli v zapomnění, shodou okolností začali v komunitě Instrucables. Přitom zvítězili v nějaké soutěži a já jsme nevěděl, co se stalo a snažil jsem se je kontaktovat, ale nakonec jsem se nedozvěděl, kdo byli tvůrci profilů, protože neměli nikde kontaktní informace.
Myslím, že je to hlavní problém lidí s otevřeným zdrojovým kódem, kteří začínají na začátku s velkým nadšením, publikují, točí videa, ale pak už nepokračují v rozvoji projektu, vytváření komunity a nedělají takové ty nudné věci jako je dlouhodobá práce a její dokumentace. Bylo to smutné, protože lidi to bavilo, ale tvůrce nevytvořil strukturu a přestal se zlepšovat, možná se zaměřil na jiné věci, nebo nevystihl ten správný okamžik, či se jen vzdal.
V Zowi jeho tvůrci viděli příležitost. Jsou to Španělé a já se s většinou jejich týmu setkal na Twitteru. Ti mi řekli, že se jich společnost BQ zbavila za necelý rok od vydání této hračky. Pro mě to bylo šokující a zároveň smutné, je to skvělý projekt. To byl také jeden z důvodů, proč jsem pokračoval s robotem Otto.
Snažil jsem se ho udělat sám, ale bylo pro mě velmi těžké udělat všechny instrukce správně, jak mají být. Věděl jsem však, že svět potřebuje robota s otevřeným zdrojovým kódem, jako měli oni, ale žádný z nich se opravdu masově nerozšíří, nebo nevybuduje globální komunitu, pokud bude potřeba nějaké součástky kupovat. Takže se mi podařilo vytvořit komponenty robota Otto, které lze replikovat a kdokoliv tak má mnohem více šancí na vlastní výrobu.
To pomohlo, že se Otto začal šířit po celém světě?
Je pro mne obtížné najít ten přesný okamžik, ale díky internetu se dnes dobré věci mají tendenci šířit poměrně rychle.
Hlavní rozdíl oproti ostatním robotům a projektům je, že jsem se jej opravdu snažil protlačit na téměř každou online platformu týkající se robotů, tvůrců, hackerů atd.
Poté, co jsem jej ukázal na mini Maker Faire v Šanghaji a dalších akcích, publikoval v Instructables a vyhráli jsme pár soutěží, tehdy bylo vidět, jak rychle rostlo stahování návrhu v Thingiverse každý den. A když jsem pak vytvořil webové stránky ottodiy.com, mohl jsem sledovat opravdu velký zájem.
Hodně pomohla skutečnost, že šlo o skutečně open source hardware. Dnes jsme zaplaveni otevřenými projekty, které to využívají pouze jako marketing. Myslím, že je vidět rozdíl mezi dobře zdokumentovaným projektem nebo někým, kdo používá slovo opensource nejasně.
Bylo vždy v plánu vytvořit Otto robota jako open source?
Na samém počátku byl nápad, aby Otto robot pomohl dětem s autismem navázat vztah s roboty. Snažili jsme se, ale náš hardware nebyl pro tento segment připraven, tak jsem se rozhodl, že bude otevřený, aby byl jen pro zábavu.
Co jste musel obětovat, abyste vytvořil dostupného a levného robota?
Čas, spoustu času, lidé prostě vidí někde soubory a myslí si, že je to jen o tom, je udělat a nahrát, ale ne. Jde o každodenní práce a oddanost.
Na začátku nic nezískáváte, a tak byste neměli očekávat žádný příjem. Co byste očekávat měli, je to, že vás lidé budou kopírovat, továrny vás budou kopírovat. Zpočátku vám to přijde poněkud divné, že byste mohli být tím, kdo bude vydělávat peníze místo nich, ale později pochopíte, že je to skutečný výsledek vaší práce na open source robotovi. A pokud nikdo vašeho robota nezkopíruje, znamená to, že není tak dobrý. Měli byste se cítit potěšení a možná se se z toho poučit.
Kde je podle vás ideální rovnováha mezi prací na open source projektu a vyděláváním peněz na život?
Stačí mít tolik, abych zaplatil účty a měl šťastnou a zdravou rodinu. Věřím, že tady existuje rovnováha u projektů, které potřebují skutečnou vášeň a vytrvalost.
Myslím, že je mnoho lidí, kteří se snaží kapitalizovat open source projekty a vůbec se mi to nelíbí. Vadí mi, když se to využije jako dobrá věta, která se hodí do marketingových letáků. Pokud děláte open source projekt jen proto, abyste zbohatl, jděte někam jinam, toto je to prostě o filozofii dávání a sdílení znalostí. Pokud o tom nepřemýšlíte jako o určité sociální službě, nevím, jak by to mohlo fungovat. Stejně nakonec budete čelit realitě.
Můžete říci, kolik lidí si stáhlo návrhy na Otta?
Ne, jak jsem již zmínil dříve, jsou zveřejněny všude a většina z těchto platforem nepočítá počet stažení. K tomu máme tři různé druhy návrhů a pak, jak poznat ty, které lidé nahrávají na jiné webové stránky?
Můžu jen odhadovat. Z naší komunity odběratelů a hlavních platforem, jako je Thingiverse, je to alespoň pět set tisíc stažení, takže spolu s dalšími platformami by to mohl být téměř jeden milion.
Víte, kolik Otto robotů je na světě?
Stejným způsobem odhaduji, že nejméně 10 000 lidí replikovalo Otta, včetně různých předělávek a variací v nejméně 65 zemích.
Jaké nástroje jsou pro výrobu potřeba?
Obecně můžete smontovat Otto robota pouze pomocí křížového šroubováku, pokud dostanete celou sadu. Ppokud máte vlastní 3D tiskárnu, pak potřebujete pouze elektronické komponenty.
Jaké programovací jazyky se nejčastěji používají s robotem Otto?
Arduino, což je sada C/C ++, BBC micro:bit, tedy odvozeninu Pythonu a někteří lidé pracují s Raspberry Pi. Máme i rozšíření pro Scratch, jakožto tento typ grafického programování.
Jaké jsou vaše oblíbené příklady použití robota Otto?
Workshopy a soutěže, lidé tvoří s Ottem opravdu skvělé hry a závody. Využití najde také při vyučování.
